Trekuju a užívám si života

Včera jsme si s Honzou domluvili, že nám nevadí přeskočit část trailu v Oregonu za cenu toho, že nebudeme muset utíkat, chodit denně přes třicet mil a trail si neužívat. V plánu je tedy většinu Oregonu přestopovat a ve Washingtonu klidně strávit dny navíc v krásné přírodě. Toto ujasnění mě krásně uklidní, nemusím přepočítávat míle a můžu si trail užívat zase naplno. Ráno u jezera je velmi chladné, mám na sobě skoro vše oblečení a nevysvléknu jej snad další tři hodiny po startu. Večer jsme ještě narychlo stavěli stany, jelikož se okolo 10. hodiny večerní začali tvořit tmavé bouřkové mraky. Opouštím jezero a celý den se procházím po nádherném trailu, převýšení je minimální a přesto se mi naskýtají výhledy na jezera, údolí i zasněžené vrcholky hor. Okolo 9. hodiny na mě padá zvláštní únava a mírná nevolnost, jsem z toho trochu nervózní a tak o půl 10 již zahajuji snídací pauzu, kterou máme obvykle až v 10. Zjišťuji, že jsme již ušli 10 mil, najím se a je mi daleko lépe. Pokračujeme v ces

61. den se přesuneme do nedalekého městečka Dunsmuir v domnění, že benzinka je málo zasobená a ve městě nakoupíme lépe. Omyl, ve městě je předražený obchod téměř bez zásob. Poté co zde draho nakoupím, informuje nás kolemjdoucí hiker o místním Dollar General, který je kousek dál a nabízí daleko levnější sortiment, bohužel pro nás je pozdě. Ve městě hledáme místo na snídani a nakonec si dávám kávu a Honza snídaňové burrito v pojízdném karavanu na konci města. Honzovi dnes není dobře, dávám mu čas na zotavenou a město opouštíme zpět na trail až po poledni. Trail je opět do kopce a opět lesem nad údolím. Jdeme po krásných traverzách a většinu doby se nám naskýtá nádherný výhled na vysoké šedivé skály nad trailem a na krásné zelené údolí pod námi. Každé dvě míle překračujeme další a další čirý potůček, chladíme si obličej a nabíráme vodu. Honza má dnes svátek, tak po 10 milích na nádherném kempu navrhuji, že dnes už dál nepůjdeme a zůstaneme zde, když je tak významný den. Kempovište je v b

59. den vyrážíme okolo půl 7 ráno na trail, který se i nadále táhne hustým lesem. Velká část trailu je neopravená a tak se sem tam prodíráme houštím a přelézáme padlé stromy. Je sobota a tak potkáváme i pár víkendových hikerů, obvykle se vyznačují většími batohy než jaké máme my samotní a samozřejmě vůní mýdla a čerstvě vypraného prádla. Trail nás vede chvíli do kopce, chvíli po traverzách nad údolím, kde máme nádherný výhled na okolní krajinu a jindy zase hezky z kopce. Po cestě potkáváme několik srnek, které nejsou nikterak plaché lidí a většinou jen poodstoupí z trailu a z houští mě pozorují. S Honzou si sem tam dáváme na trailu odstup a každý posloucháme vlastní audioknihy nebo hudbu. Za nějakou dobu se ale vždy počkáme a opět se vrátíme k našim oblíbeným debatám. Dáváme se pauzu u krásného potůčku a pokračujeme dál. Trail se trošku mění ale převážně se jedná o cestičku v příkrém svahu v lese, po poledni nás však přivede k průzračné řece. V jednom místě docházím Honzu který mi tro