Trekuju a užívám si života

Ráno nemám kam spěchat, balím si věci a jdu na skvělou snídani a sprchu do JJ's Cafe. V 10:30 stopuju k nedaleké poště, po příjezdu mi oznamuje poštmistr, že si zamknul klíče a k balíkům se nedostane dřív jak za hodinu. Nechala jsem si všechny věci na původním stanovišti a tak mi nabídne skvělou službu, pouze mu nechávám adresu, kam chci balíky přeposlat a on vše zařídí. Zpět čekám na stop asi 45 minut - nejdéle za celou dobu trekování, asi si budu muset zvyknout, čím víc jsme na sever, tím jsou lidé konzervativnější a méně sdílní. Stále však čekám, čekám na Honzu, který opustil Sierry a hodlá se ke mě opět přidat. Mám neskutečnou radost, i když jsem si sama trail užívala, často jsem myslela na to, že takto osamocená nechci hikovat další dva měsíce. Doufám, že spolu s Honzou zvládneme dalších 300 mil i víc po obědě se pomalu přesouvám na průzkum nedaleké Subway Cave - jeskyně, která vznikla proudění lávy. V jeskyni je krásný chládek, tma a celý útvar je velmi zajímavý, projít jej

Z Chesteru odjíždím stopem na trailhead asi kolo 10. hodiny. Veze mě místní pastor se ženou a před vstupem na trail se za mě modlí, krásný zážitek. Opět jdu celý den sama, potkám tři hikery, kdy s jedním se znám z Kennedy Meadows, vyměňujeme si info o trailu a loučíme se. Celý den jdu převážně lesem s mírným převýšením. Téměř žádný sníh! Absolutně si tento trail užívám, sem tam se mi otevřou krásné výhledy na hory a blízké pohoří. Celý den poslouchám audioknihy a volné pokračování "Hrdý Budžes" mě sem tam rozesměje tak, že si veverky musí myslet, že jsem šílená, ale co na tom, jsem tu sama. Dnes je pro mě trasa omezená jen na 19 mil jelikož v národním parku musím mít bearcanister, nebo spát v oficiálním kempu kde si můžu dát jídlo do bearboxu. Ke konci trailu se připojuje alternativní trail a já nemám moc nastudováné co obnáší, popisek naznačuje nějaké horké prameny. Po cestě vyruším srnku, která se mě ale vůbec nebojí, pomalu se posune asi o 20 metrů a jen vykukuje a kontro