Trekuju a užívám si života

Jsem na trailu 73 dní a všechny kousky své výbavy jsem si tak mohla řádně otestovat. Můj první plán o tom, co budu nosit na sobě byl v jistých ohledech promyšlený a v jistých ohledech dosti naivní. Začínala jsem hikovat s tímto seznamem oblečení: Triko - Icebreaker z merino vlny Šortky - Under Armour mé oblíbené turistické Mikina - Icebreaker z merino vlny Boty - INOV8 Trailtalon Legíny - Shop Pura vida modré jako nebe a plné pozitivní energie Péřová bunda - Ocún Tsunami Lady ( https://www.9b-plus.com/cs/damske-bundy-a-hoodies/500146-29720-tsunami-w-8591804626616.html#/100102-color-ruzova/100600-size-xs  ) Nepromokavá bunda - Ferrino Kunene Legíny - Icebreaker původně myšleno jen na spaní ve spacáku Podprsenka - Sensor z Merino vlny Bandana (nákrčník) - Icebreaker z merino vlny Ponožky - teplé na spaní Icebreaker (merino vlna)                  - Decathlon s úpravou proti puchyřům                  - Trekker ponožky od High Point Kšiltovka - Prana Poslala jsem si do Ken

Ráno vstávám po 5. hodině, snídám a vyrážím co nejrychleji, ráda bych stihla autobus do Stehekinu 12:30 nebo 15:00 kvůli poště. Dle mých propočtů v průběhu rána nemám na 12:30 šanci, ale dalším autobusem zřejmě poštu nestihnu. Vyškrábu se do kopce a následně kousek klesá. Přestože trail celou dobu vede v podstatě z kopce, tvůrci mě stále táhnou sem tam do výšin, abych viděla krásná skaliska. Výhledy jsou v kouřovém oparu jelikož je v blízkosti kontrolovaný požár, a tak i když je krásně jasno, nevidím vše co bych mohla. Trail se neustále vlní a za chvíli mne opět pohltí les. Na takovém trailu obvykle pouze přidám a hikuju rychle, krátká pauza na jídlo a pokračovat. Procházky lesem miluji, zbožňuji přírodu, zvuky lesa, vody a zvířat, ale po tolika dnech mě již nedokážou tak nadchnout. Ani nevím jak, ale okolo 10:15 zjišťuji, že mi zbývá asi 7 mil a to mi zabere s mým standardním tempem asi 2 hod a 20 minut, autobus tedy můžu stihnout když si pospíším. A taky že ano, vyrážím jako střela i

Ráno opouštím camp okolo 6:30 a přesto nejsem poslední, Sobo hikeři si asi rádi přispí, přestože včera spěchali do města. Vstávání je trošku pochmurné a taky tak první ranní hodiny hikování, všude je totiž hrozná mlha. Naštěstí je poměrně teplo a v lesích ani nefouká vítr. Myslím na medvědy, na řadu svého kamaráda "be bearaware" a pouštím si nahlas audioknihu. Přestože je mlha a nehezké počasí, překvapuje mě, kolik stanů ve kterých se teprve vstává potkávám i po 8. hodině. Po 10. hodině mlha ustupuje a já zjišťuji, že mám dnes dokonce hezké výhledy. Plánuju si dát pauzičku a v tom potkám holku z Česka a snad hodinu si vykládáme. Celou dobu je asi 8 metrů od nás veliký svišť a výstražně na nás vříská. Později potkávám hodně denních hikerů, je mi to zvláštní, ale v dalším údolí vidím chatu obstavěnou navíc stany a už chápu. Ani tady člověk není zase tak mimo civilizaci. Úsek kterým procházím oklo poledne je nádherný, procházím přes krásné louky plné finálových květin. Naskýtají

Ráno se budím u jezera mezi prvními, jsem rychle sbalená a snažím se okolní spáče nevzbudit i když z teplého spacáku se mi vůbec nechce. Vydávám se na další boční trail který vede přes menší vrcholek k jinému jezeru a zpět na PCT. Cesta je hezky vychozená a po prvním nastoupání 1000 stop i hezky rovná. Těch 1000 stop musím asi po 4 mílích sestouoat, ale předtím stihnu špatně odbočit a asi jednu míli si zajít. Následně sejdu k jezeru a mám na výběr ze dvou cest, u jedné to vypadá na Brod a u druhé mám v mapách uvedený footbridge. Beru volbu s mostem, osudová chyba nastává v tento okamžik. Odbočku na trail se mi daří najít ale po chvíli trail úplně zmizí, prodírám se houštím a padlými stromy asi třičtvrtě hodiny než trail opět najdu. Dojdu k mostu. Z mostu zbyla jen konstrukce na obou stranách řeky, nedá se nic dělat, vracím se kousek k mělšímu úseku a brodím. Když Brod dokončím, zjistím že očividně vyšlapaný chodníček na druhé straně také za dva metry končí a znovu se prodírám křovím, d