Den 13. a 14. Uzávěra trailu a postupné přiblížení další civilizaci
Předchozí noc jsme nakonec stan stěhovala mimo řečiště. Nad skalisky se objevila děsivá mračna a nechtěla jsem riskoval spláchnutí. Noc byla natolik větrná, že jsem byla vděčná za brzké ranní vstávání. 5:45 vyrážím já a Spidermonkey na cestu, před námi je 5 mil úplně rovné krajiny a tak si oba myslíme, jak budeme mít cestu rychle za sebou. Doprovází nás ale rostoucí vítr, který je místy tak silný, že se musíme zastavit a nemůžu v poryvu pokračovat. Těchto 5 rovných mil jdeme skoro přes dvě hodiny. Pod mostem narazíme na první opravdový trail magic. Bedna plná sušenek, ovoce, sladkostí, oříšků, vlhčených ubrousků, opalovacích krémů a podobných potřebných věcí, plus další box s pivy, limonádami a dokonce i s vínem. Vynikající zastávka, bereme si pivo, sušenky a já opalovací krém, který mi dochází. Další míle jdou ztěžka, přestože dost fouká, začíná být horko. Mineme šíleně obrovskou větrnou elektrárnu, neustále stoupáme a klesáme, až se dostaneme k rozcestí, kter