26. a 27. den - Arktické počasí a český Hike

Ráno v Casa de Luna je mrazivé, stan je plný kondenzace, a tak si balím všechny věci, otvírám stan k větrání a jdu na snídani. Americké lívance a káva... Opět si říkám, že by je měl někdo naučit vařit, jelikož tuto "lahůdku" by můj přítel prežvykoval jako seno. Jsem vděčná za teplou snídani a báječný přístup hostitelů a tak raději chválím. 

S ránem ale vysvitá sluníčko a dle předpovědi nemá do noci pršet, raduju se. Čekám na Honzu a vyrážíme spolu po půl 8 zpět na trail. Chytneme i super stopa od zraněné hikerky, která si v okolí dává zdravotní volno. 

Čeká nás opět nabírání ztracené výšky, sluníčko trošku hřeje, že i sundávám bundu a po nějaké době i podvlíkačky, poušť to ale není. 

Po pár metrech potkáváme další českou hikeru Klárku - Raven a šlapeme společně. Je super moci si povykládat v mateřštině a tak se navzájem držíme společně. Sem tam si trošku utečeme a vždy se nakonec potkáme. 

Konečně mám i nějaké výhledy. S rostoucí výškou ale přichází pořádná zima a asi po 3 hodinách Honza hlásí 11 stupňů, s větrem je pocitovka tak 7. Řešíme jak nikdo z nás není připravený na tuto poušť. Prakticky od Big Bear stále prší, já se o menším deštících zde ani nezmiňuji, ale být 24 hodin bez deště se mi za posledních 10 dní nepodařilo. 

Klárka vykládá jak před deštěm utekla do hotelu a já jsem vděčná, že jsem zatím nikdy tolik nepromokla. Vzpomínám na Creamera, člena mě první hikerské party, který si včera do Casa de Luna přijel pro jiný batoh, a vykládal mi, jak je chytla sněhová bouře a jak úplně mokří také utekli do hotelu. 

Míjíme marker 500 mil. Zvládla jsme ujít 500 mil (800 km) za 26 dní, jsem sama na sebe pyšná. 

Další den vstáváme brzy, s Honzou vyrážíme na trail už v 6, Klárka si chce pospat. Opět se na nás ze všech stran ženou mraky a tak my ženeme také. 

Za 14 mil nás čeká Hikertown, vidina teplého jídla a střechy nad hlavou. Ve slunečném okně si zvládáme vysušit mokré stany a spacáky od kondenzace, přece jen v noci opět mrzlo. 

Výhledy se nám i tak naskýtají, už se blížíme poušti a stejně tak rychle se k ní blíží šílená mračna. Denní teploty nepřesáhnou 15 stupňů a opět se směju, že jsme na ledové poušti. 3 míle od městečka jsme přesvědčeni, že zmokneme a tak ještě zrychlujeme, moc nám to ale nejde, protože výstraha na silný vítr nelhala a tento tu vážně vládne. Dorazíme do Hikertown před obědem, jde o uměle vytvořené městečko ve stylu westernovek, které je určené hikerům.
Necháváme se odvézt do blízkého obchůdku s restaurací, tam zjišťujeme, že prostory patří stejnému majiteli a můžeme zůstat i na tomto místě. Po přehodnocení situace se rozhodujeme dnes už nejít další míle. Úsek před námi zahrnuje asi 25 mil po poušti, kde bychom pro naše stany bez konstrukce hledali jen těžko upevnění, navíc počasí se příliš nezlepšuje a tak je z toho vlastně Nero den. Užíváme si vydatný oběd, dávám si vynikající vegetariánský bugr s hranolkama (poprvé tu svoji porci pomalu nemůžu dojíst a přitom je jídlo vynikající). Toto místo opravdu předčilo má očekávání. Majitel zde pomalu buduje kvalitní zázemí pro PCT hikery, aby se neostýchali zde strávit i dva dny, přestože jsme uprostřed ničeho. Přes den se místo plní i dalšími spoluchodci a většina volí naší strategii úkryt se tu před větrem a deštěm. Za dva dny budeme v Tehachapi, ale přesto mě zastávka nijak netrápí, včera mě pobolíval kotník a tak má aspoň možnost regenerovat.

Posledních 5 mil ale nasazují další vrstvy oblečení a přestože svítí sluníčko, pocitovka je okolo 6 stupňů a já nemůžu uvěřit že jsem v pouštní oblasti a že poušť dokonce z hřebene krásně vidím. Zítra sestupujeme do nížiny a vážně jsem zvědavá, jestli ještě stále budu tolik zmrzat, nebo se konečně ohřeju. Plánuju nyní trošku zpomalit a držet se Honzova tempa, abychom spolu došli do Tehachapi a nejlépe až do Kennedy Meadows, kde začínají hory. Honza je zkušený a instruktor horolezectví a já mám pocit, že i když mám v plánu v horách ujít jen pár mil a pak zasněženou sekci přeskočit, byla bych ráda po boku takového taťky, který dokáže reálněji vyhodnotit situaci. Uvidíme na místě, jak se situace vivine. Kennedy Meadows je jen za 200 mil což aktuálně i se dnem volná v Tehachapi znamená, že tam asi za 12-14 dní budeme.