36. a 37. den

Spot na míli 673 je vážně úžasný, vstáváme opět na start v 6, ale pak si sedám se snídaní k východu slunce. Fenomenální výhledy nás doprovází celý den. Pomalu se škrábeme do 8000 stop, ale výstup vede nádherným lesíkem se skalisky. Snídame a sušíme věci opět stylově, krásný výhled na zasluněné skalní stěně. Dnes celý den potkáváme plno hikerů, hodně z nich míjíme i při dlouhých pauzách. Každý zkrátka tak nějak zpomalil před Kennedy Meadows, už jsme skoro tam, už není kam spěchat. Sněhu se již nevyhneme a taky tím ukončíme první velikou etapu trailu, tady většina lidí končí. Já patřím k té části která je zatím odhodlaná pokračovat. Na poslední kopec před KM vyjdeme ani o tom nevíme. Tento trail se mi opět moc líbí, malý ale krásný lesík se sekvojemi a krásnými květinami. Dostáváme se do oblasti, kterou loni sežehl požár. Poprvé vidíme zasněžené pohoří Sierra Nevada opravdu zblízka. Sestupujeme úbočím údolí do nížiny. Dojdeme k vodnímu zdroji a po 20-ti milích hodnotíme, že se nám spot líbí a tak rozbíjíme tábor a hodláme spát pod širákem. Sluníčko přes den krásně hřeje a tak z něj čerpám energii. Celý den s Honzou debatujeme o knížkách, filmech, lidech a zážitcích. K večeru se v kempu sejde asi 30 lidí, nikdo už nespěchá, všichni řeší nový sníh v horách a poslední pasáž první části si uzivaji. Dokonce nás v dálce obchází první medvěd, všichni dělají pořádný rámus, aby si brumla rozmyslel, jestli se k nám chce vrátit. Usínám při žabím orchestru a pod krásnou jasnou noční oblohou.
Ráno vstáváme jako první, já jsem sbalená opět dřív a v 6 vyrážíme na posledních 9 mil do Kennedy Meadows. Trail vede údolím a převýšení je téměř nulové. Krásné výhledy mě zastavují každou chvíli a zírám na krajinu, která se od prvních dnů tolik změnila. Dnes už jsem vážně v horách. Míjíme 700 míli a za chvíli už odbočujeme z trailu do Kennedy Meadows. Při příchodu sklidíme potlesk, jak už je tu zvykem, přestože jsme tu před 9 ráno a tak je terasa místního obchůdku téměř liduprázdná. Snídáme zde, stavíme tu stany, sprcha, prádelna..  Následně se svezeme do blízkého Grumpy's Bear. Je to vlastně taky restaurace s místem pro hikery. Slavná Yogi zde má svůj obchůdek s vybavením, kde nakupuju Injinji ponožky, plyn a nějaké sýry. Zvažuji pak košík na hole, ale mají jen malé rozměry, asi si nechám nějaký poslat z Amazonu do Lone Pine. Potkáváme dalšího českého Honzu. Dáváme si burg a zase řešíme všechny příhody na trailu, je toho tolik, že bychom mohli debatovat hodiny. Máme zde s Honzou balíky. Konečně mám své nové boty, Devold merino triko, rukavice a nepromokavé ponožky. Taky mám ale cepín a Bear cannister, cepín zatím bude zbytečný a Bearcan je jen byrokracie, která je zbytečně těžká. Jídlo bychom si klidně mohou nosit v Ursacích a věsit na stromy jako v jiných oblastech s výskytem medvědů. Zbytek dne jen odpočíváme zpátky v KM Store. Zítra nás tu čeká Zero.