103. Doubble Trail magic a legenda Papa Bear

Ráno vstáváme opět pozdě, nemáme kam spěchat, chceme ujít asi 20 mil. Slunečné ráno po překvapivě velmi teplé noci je úžasné, už okolo 8. hodiny je veliké horko a to si nepamatuji snad ani z pouště. Trail dále vede mírně pod hřebenem a předvádí dehberoucí pohoří severního Washingtonu. Asi 3 míle před Hard Passem nás zastavuje denní hiker a napřed si z nás dělá legraci a jen si vykládá, následně vytahuje trumf a začíná mluvit plynně česky. 33 let v Kanadě mu napomohlo k nádherné angličtině s lehkým přízvukem. Posílá nás do Hart Passu kde v autě čeká jeho žena a máme jí říct o sušenky. Pokračujeme v hiku a kocháme se nádherou místní přírody. V Hart Passe je mnoho aut a denních hikerů, je zde také oficiální campoviště. Najdeme paní ve zmíněném autě, slušně zdravíme a po chvíli si neseme plný pytlík různých dobrot. Rozhodneme si dát pauzicku u místní rangerské stanice a s částí tohoto trailmagicu se vypořádat. Sedíme zde asi od 9 hodin do 10. Když se zvedneme k odchodu a hledáme trail, najdeme při něm malý papírek s nápisem "trail magic - site 2". Odhadujeme jestli jde o starý nebo nový nápis ale že zvědavosti hledáme zmíněný campspot s číslem 2. Najdeme zde sedícího Papa Bear - živou trailovou legendu, neuvěřitelný trail Angel, který podporuje hikery přes 19 let, hikuje před 26 let a má dva thru hiky. Já ho potkala svůj úplně první den v Lake Morena, kdy jsem ani nevěděla, co to trail magic a trail Angel je a když mi nabídl pivo tak jsem odmítla (dodnes nepochopitelné že jsem já po celodenní tůře odmítla pivo, Peťa mi to jistě nevěří). Dostaneme sandviče, pivo, ovoce a sušenky. Taky si skvěle vykládáme s ním i s ostatními hikery, kteří se tu otočí. Sedíme zde do půl 3 kdy už vážně musíme jít. Čeká nás 11 mil. Je vážně veliké horko a trail jde opět krásně pod hřebenem s mnoha výhledy. Na loukách kolem trailu se stále střídá plno květin a také různých hlodavců. Postupné stoupání je unavující avšak v jeden okamžik překročím hřeben a vidím pravděpodobně poprvé i do Kanady, neuvěřitelná rozlehlá údolí jsou všude kolem mě. Trail se jako obvykle dost vlní, tedy co jsem zrovna vystoupala sklesám, abych to mohla vystoupat znovu a opět sklesat. Ale mám už jen dva dny na trailu a tak mi to vlastně vůbec nevadí. Spím na míli 2631, k hranici to ráno bude necelých 20 mil. Zítřek bude můj oficiálně poslední den na trailu a já mám stále velmi smíšené pocity.