74. a 75. den - FláKačka má další Zero ve městě Bend, putování vulkanickou krajinou okolo Sisters

74. den ráno v hotelu Hilton se mi nechce vůbec z postele. Volám si s rodinou a užívám si měkké čisté postele. Okolo 8. hodiny se vydáme na snídani s bufetem, mám pocit že už celý den nic nesním po bilkové omeletě se špenátem, zelenině, ovoci, jogurtu s kokosem a mandlemi, kávě a džusu. Klárka zůstává na snídani a já jdu zpět na pokoj, ona se vrátí za déle než hodinu a prý jedla ještě aspoň dvakrát. Musím se smát, jelikož tohle by určitě normálně nedělala, ale hlad na trailu je obrovský. Já sama teď moc hladem netrpí, jelikož jsem v podstatě za 5 dní ušla asi 35 mil a tak už jsem se nějak nasytila. Do 12 hodin se poflakujeme na pokoji v postelích a využíváme wifi. Klárka chce Zero a já si říkám, že ve městě jako je Bend to má smysl si odpočinout. Jdeme si na popolední pivo a oběd, dáváme si zmrzlinu u řeky a domlouváme si trailangela, který mě kontaktoval již včera, když jsem sháněl přes Facebook ubytování ve městě. Přijmou nás i dnes a okolo 6 nás Peter nabírá ve městě. Seznamuje nás s jeho milou ženou Lianou a kromě všech potřebných informací dostáváme i pivo na přivítanou. Následně se ptají zda se k nim přidáme na večeři a my se po chvíli rozhodneme že ano, další pivo a křidélka nám nemůžou uškodit. Peter a Liana se v srpnu chystají do Prahy a Klárka jim nabízí, že můžou přespat u ní pokud chtějí. Doslova vnímám jejich překvapení a radost, souhlasí a následně pak za nás obě hradí večeři, za to vděčím Klárce. Ještě si parádně povykládáme o všem možném, jsem zvyklá být hlavní mluvčí, jelikož Honza moc dobře anglicky neumí, zde přebírá slovo Klárka a já se musím snažit o to více, abych stačila její angličtině. Jsem ráda, zase mě to trošičku posouvá i když ve výsledku mluvím méně. Večer spíme na verandě pod širákem. ZERO v bendu bylo úžasné a jsem za něj vděčná.

75. den to jest 8. června, možná už za měsíc budu na terminusu a PCT budu mít za sebou. Ráno po osmé hodině nás Liana veze na vypadovku z města. Na tři stopy se dostáváme na boční trail, který nás asi po 2,5 milích dostane zpět na PCT, nasedáme asi na míli 1857 a máme před sebou 24 mil do další odbočky z trailu, Klárka má balík ve městě Sisters, takže tam zítra musíme kvůli poště a i kvůli menšímu dozasobení, které se nám zbytečně nechtělo pořizovat v Bendu. Trail vede okolo místních hor Sisters, tři veliké hory obklopené stále sněhem, nádhernými jezery a lávovými poli a stěnami. Trail je moc hezký avsak opět se vracíme na sníh. Chůze ve sněhu je pomalá ale i tak se posunujeme celkem slušně. Dáváme si kratší pauzy, jelikož na trail jsme se dostaly až před 11 hodinou a chceme něco ujít. Dále se dostaneme k Obsidiánové oblasti, poseté lesklými kamínky, procházíme oblastí asi jen dvě míle. Trail nás tu vede okolo nádherného menšího vodopádu a dále sněhem okolo hor Sisters. Sníh je naštěstí na poměrně rovném trailu až na pár skluzavkových úseků a tak i když mě trošku otrávil, není to zde žádný problém. Komárů také podstatně ubylo a s DEET si jich ani moc nevšímáme, bohužel tato žíravina úplně rozleptá každý plast a tak z ní mám respekt. Například při obědě si Klárka na nohu položila balíček od tortil a než dojedla sáček byl rozleptaný a barevná část se jí otiskla na nohu. Zbytek dne procházíme přes lávové pole, je to impozantní pohled, ale v trailu se jde velmi obtížně. Zdejší vulkanická oblast je velmi rozlehlá a já přemýšlím, když mám plný batoh obsidiánu zda táhnou i další lávové kameny, i tak už bude domácí sbírka značně obohacena. Večer si vyhlídneme kemp a asi půl míle od něj potkáme skautskou vyprávu, dle jejich informací mají v plánu campovat na stejném místě. Trošku se bojíme, že se nevyspíme, ale nakonec mají skauti ve výběru jiný campspot, na ten náš se stejně vejdou akorát dva stany. Vaříme večeři při západu slunce a plánujeme kolik jídla si musíme zítra dokoupit. Ve stanu jsme před osmou a užívám si brzkého večera s audioknihou, aktuálně večer poslouchám Den Trifidů, a pokud hikuju mám zde na výběr Kariku, Eca nebo Steinbecka.